Tento příspěvek je reakcí na článek Sedm kotev, které táhnou Linux ke dnu, který vyšel na serveru Živě.cz. Jakub Čížek v něm popisuje Linux možná až příliš jednostranně a my mu budeme kontrovat z druhé strany stolu. Takže můžeme? Jdeme na to.
Kotva č. 1: Operační systém musí být „blbuvzdorný“
Jakub tvrdí, že Linux vlastně není vůbec „blbuvzdorný“ a vychází z předpokladu, že Windows nebo Mac OS, které zřejmě dává na druhou misku vah proti Linuxu, „blbuvzdorné“ jsou. To ale není pravda. Myslet si, že „typický uživatel“ typu právník nebo instalatér je schopen spravovat počítač s Windows, je zcela mylná. Podaří se mu vykonat pouze základní úkony – stejně jako v Linuxu. Dejte ale obyčejnému uživateli ADSL + wifi router, CD s ovladači, příručku a instrukci: „Zprovozni to, nejlépe šifrovaně, po celém bytě.“ Ať má Linux nebo něco jiného, zřejmě si zavolá odborníka.
Intuitivní chování v Linuxu je přímo úměrné intuitivnímu chování ostatních operačních systémů. A pokud má Jakub stále pocit, že tomu tak není, pokládám slavnou otázku Jamese „Jima“ Hackera: „Jmenujte šest.“ A kdyby se Jakubovi podařilo vyjmenovat šest neintuitivních věcí v Linuxu, v diskuzi pod článkem prostě někdo jmenuje jiných šest od konkurenčních operačních systémů. Jedna padne níže v tomto článku. Máme tu remízu. Díky konceptu superuživatele a delegování práv, který tak chyběl ve Windows XP, byl nešikovně udělán ve Windows Vista a konečně začíná pomalu fungovat ve Windows 7, je Linux „blbuvzdorný“ dostatečně. Kotva číslo jedna neplatí.
Kotva č. 2: Hurá, nové barvičky
Jakub zcela správně naráží na přílišné změny v ovládání Linuxu za posledních několik let. Ano, Linux se hodně vyvíjí. U čtení těchto řádků jsem ale kroutil hlavou. Stačí si vzpomenout na všechny ty uživatele zvyklé na Windows XP, kteří musejí den co den bojovat s naprosto odlišnými Windows Vista. Kolik nadávek už asi padlo? Stejný problém mají uživatelé s Windows 7. Dodneška slýchávám, jak si na nový systém někdo nemůže zvyknout, a jak zůstává u „XPéček“. A vzpomínáte si na slavný Service Pack, který doslova pokazil miliony počítačů po celém světě? Modré obrazovky a nefunkční programy. Tohle už nejsou jen barvičky, to je zadřený motor.
To se netýká jen Windows. Co třeba Mac OS X a jeho slavná Aqua? To nebyly evoluční kroky, ale velký třesk. Těch je naopak v Linuxu málo (například KDE 4). Takové Ubuntu, nejvíce používaná linuxová distribuce na světě na poli pracovních stanic, se mění pomalu a postupně. Nejdřív bych si uklidil před vlastním prahem. Kotva číslo dvě je nefér a platí i pro jiné systémy.
Kotva č. 3: Programátoři tvoří Linux pro sebe
Programátoři tvoří Linux pro sebe, používají jej. No to sice ano, ale pak tu máme firmy, jako je Red Hat, Canonical nebo Novell, které to všechno zabalí a dají tomu pořádek, stabilitu a kontinuitu. Jakub vytahuje eso v podobě „škaredého programu pro nastavení monitoru“, které nedávno probublalo Internetem. Inu, jako IT odborník si dovolím kontrovat dialogem pro nastavení TCP/IP, který je katastrofálně navržen už od roku 1993 (!) a do Windows 7 (2009) se nezměnil.
Najděte mi jediného uživatele, který vám řekne, že se mu nastavuje TCP/IP ve Windows pohodlně. A pokud takového budete mít, dejte mu nastavit dvacet počítačů na pevnou adresu (IP, maska, DNS) a sledujte to. Potřebuje k tomu vždy tři dialogy, mnoho klikání a naprosto neintuitivní zadávání čísel pomocí myši nebo šipek (tabelátor v tomto případě nefunguje dobře). Jediná možnost je formou automatizace, což zvládnou spíše programátoři a správci. Ano, jsme v devadesátých letech minulého tisíciletí. Ale všichni. Linux, Windows i Mac OS X. Jeden systém jako druhý, bok po boku. Kotva číslo tři je velmi zavádějící.