První setkání učitelů používajících open source se konalo v Olomouci

Ve čtvrtek 1. 3. 2012 hostila základní škola na ulici Stupkova v Olomouci první setkání pedagogických pracovníků, kteří používají open-source software (OSS). Akci iniciovala nezisková společnost Liberix, o. p. s. za podpory Jednoty školských informatiků.

Také jsem dostala pozvánku, proto jsem se do Olomouce rozjela. Město ale neznám a malinko bloudím než najdu tu správnou školu. Přece jen nakonec tu správnou nacházím. Vstupuji hlavním vchodem a vzápětí mě upoutají navigační tabulky, které mají příchozí nasměrovat do té správné učebny. Ta je určena pro setkání pedagogických pracovníků, kteří učí nebo při výuce používají open source software.

Stoupám po schodech nahoru a nacházím tu pravou učebnu a vcházím dovnitř. Najdu si své místo a čekám na začátek. Zbývající čas vyplňuji přípravou fotoaparátu. Vím, že focení nebude jednoduché, protože třída má spuštěné žaluzie kvůli promítání prezentací. V učebně je kvůli tomu dost šero. Zároveň přicházejí ale další a další lidé a třída se plní bezmála do posledního místečka.

Všímám si nachystaného malého občerstvení na jedné z lavic. Káva, čaj, ochucená nebo přírodní voda v pet lahvích. Nakonec se našlo i nějaké to balení sušenek.

Začínáme

Jsme přivítáni panem Kubesem z pořádající školy a pak se Vlastimil Ott z Liberixu ujímá úvodního slova. Představuje neziskovku, její činnost a weby, které spravuje.. Nezapomene ani na noviny Open source & praxe a openMagazin. Nabízí i školení různého open source softwaru např. OpenOffice.org/LibreOffice, GIMP, linuxový administrátor, Scribus apod. Připomíná i sérii článků o srovnání kancelářských balíků Microsoft Office, OpenOffice.org a LibreOffice, které vyšly na webu LinuxEXPRES.

Jazykové kurzy pro nevidomé

Další blok informací se věnuje projektu, který vznikal v minulých letech v Liberixu. Jde o internetové jazykové kurzy pro děti se zrakovým znevýhodněním. Pokud se chtějí učit cizí jazyk, mají jen omezené množství pomůcek. Díky projektu získají moderní zvukové jazykové učebnice pro němčinu, angličtinu, italštinu a španělštinu. Ty jsou bezplatně dostupné na internetu a mohou být využívány také při domácí přípravě. Součástí jsou nejen nahrávky a psané texty, ale také metodika a klíč pro učitele.

Proč chceme využívat OSS

Místo u prezentační tabule zaujímá Libor Olbrich ze střední školy PrimMat ve Frýdku-Mistku.

Svou přednášku začíná konstatováním, že ministerstvu vyhovuje Microsoft Office. Proč? Na toto téma se později rozvíjí živá, až bouřlivá, debata. Pan Olbrich upozorňuje na CERMAT, ale pokračuje, že hodně záleží na učiteli, co bude žák umět. Jestliže se pedagog orientuje v oblasti Linuxu i Windows, je to pro studenty výhodnější. Pak je nám představena prezentace vytvořená Petrem Naskem, který přijet nemohl. V ní byly rozebírány pojmy např. co je to „standardní software“ a jaké programy má škola v hodinách využívat. Jedna z palčivých námitek, kterými se mnoho úředníků ohání, byla: „Používání proprietárního softwaru (jedné světoznámé firmy) vyžaduje trh.“ A odpověď? „Kdo z vás učí, co trh vyžaduje? Co bude trh vyžadovat za pár let? Ví to vůbec někdo?“ A ironicky dodává: „A jak vyjde sportka?“ To taky nikdo neví.

Pan Olbrich pokračuje představením školy a užívanými licencemi programů v učebnách. Za placené programy by škola dala asi 90000,- Kč. Přešli na open source software a pochvalují si jeho konkurenční výhodu, protože má otevřený kód. Smutně konstatuje, že školy většinou nakoupí produkty, které mají lepší marketing. Ne ty, které opravdu potřebují. Představuje strategii školy při pořizování programů: Nevybírají software podle licence, ale podle použitelnosti, dostupnosti pro žáky, poměru cena/výkon a v neposlední řadě i podle přínosu pro vzdělávání. Často vítězí právě open source software.

Volně šiřitelný software ve výuce – příprava učitele v kurzu DVPP

Jediná přednášející žena je Blanka Kozáková z KVIC. Ukazuje nám systém školení učitelů v Moodle. Podrobně vysvětluje, jakým způsobem ho školitelé i účastníci využívají a vyzdvihuje jeho snadnou dostupnost z jakéhokoli místa, protože se jedná o online aplikaci. Na závěr celého dne má ještě další užitečnou přednášku s příkladem používání kurzů v Moodle.

LTSP a Bakaláři ve Wine

Po malém občerstvení pokračuje David Dvořák z ostravské základní školy J. Valčíka. Pracuje ve škole jako externí správce IT a představuje nám systém s tenkými klienty (LTSP).

Nasazení Linuxu v této škole je popsáno v článku na LinuxEXPRESu: Linux na Základní škole J. Valčíka v Ostravě-Porubě

Rozebírá náročnost sestavení celého systému a rychlost. Poukazuje na to, že škola by měla mít výkonný server, pak bezdiskové stanice mohou být staršího data. Rychlost sítě je také důležitá, protože se žáci připojují na server všichni najednou. Proto je nejlepší ta nejrychlejší. Dozvíme se i to, že novější distribuce Ubuntu, který škola používá, se musí nakonfigurovat. Ne vše funguje, jak má. Ujišťuje každého zájemce o tuto technologii, že se nemá nechat neúspěchem odradit. Zaujalo mě, že se ve škole automaticky o půlnoci vypínají všechny počítače. Žáci na to totiž občas zapomenou.

Následně rozebírá instalaci programu Bakaláři pod Wine. Závěr? „Jde to, ale dře to. Jsou i lepší programy.“ Nezapomene dodat, že open source software by měl mít podporu vedení školy. (Podotkne, že pan ředitel má na svém počítači Windows i Linux.) Bez této podpory je cesta k open source velmi obtížná.

Ubuntu pod Windows serverem

Po obědě následuje Josef Svoboda z Gymnázia ve Frýdlantu nad Ostravicí. Nejprve klade otázku: „Proč Linux do škol?“ A odpovídá: „Jedná se o cenu, odpovědnost, svěřené peníze, osvětu a je únosnější pro sociálně slabší.“

Rozebírá cenu za antivirový program pro všechny jejich školní počítače s Windows. Cena vychází přes 87000,- Kč. Škola má ale Linux a tyto peníze ušetřila. Pak klade otázku: „Má škola platit Microsoftu za učení dětí na jejich programech? Nebo by měl platit Microsoft škole za to, že děti učíme na jejich softwaru?“ Microsoft Office žáci už na počítačích nemají, ale nahradili ho OpenOffice.org.

Co z RVP lze vyučovat pomocí open source

Až z Liberce přicestoval Pavel Pešat z Technické univerzity. Při své prezentaci vyzdvihuje ICT jako pracovní nástroj a říká, že děti se přece mají ve škole učit číst, psát, počítat a ovládat počítače. Podotýká, že děti doma počítač už mají a v mateřské škole ho dokáží používat. Pak nastoupí do základní školy a první tři roky se k němu vůbec nedostanou. Má ale vysvětlení: „Vyučování na open source je občas obtížné, protože nejsou specializované programy.“

Upozorňuje na vlastnosti čistého e-learningu, který se pro vyučování moc nehodí. Blended learning je naopak lepší, protože obsahuje také prezenční výuku. LMS Moodle má přednosti z implementačního hlediska, ale jde jen o nástroj.

Na závěr své přednášky pan Pešat konstatoval: „Open source se do školy hodí, protože žáci potřebují web, pracovat s textem, obrázky, informacemi, hudbou, matematikou a prezentacemi. To jim tento software umožňuje.“ Nezapomněl si povzdechnout, že žáci mají veliké mezery ve znalostech formátování dokumentů s textem a ukázal jeden odstrašující příklad: Nepoužívání stylů při psaní textu je hodně hrubou chybou. Bylo také podotknuto, že ani mnozí učitelé neumí používat styly a neznají typografická pravidla. Jak by je mohli naučit žáky?

Z následující diskuze vyplynulo, že sami vyučující v mnohých případech nejsou schopni vyučovat jinak, než byli sami vyučováni.

Pohled vedení školy na používání open source

Miroslav Šimák ze Základní školy v Postřelmově nám objasňuje postoj vedení školy k open source. Proč? Protože on sám je zástupce ředitele a může nám ho přiblížit.

OSS je prezentován jako lepší software z mnoha důvodů: dostupnost, cena, menší technická náročnost, spolehlivost, neomezený počet instalací z jednoho souboru, obecně stejné nebo nižší nároky na hardware počítačů apod. Jako veliké mínus vidí v tom, že učitelé dostávají „zvenku“ mnoho dokumentů se složitým strukturováním a nejsou schopni je otevřít v OpenOffice.org tak, aby stoprocentně fungovaly.

Připomíná skutečnost, že GNU/Linux má své odlišnosti: operační systém má jinou filozofii než MS Windows, existují různé verze uživatelského prostředí, neznámost nebo neznalost softwaru, případně příležitostná nekompatibilita (uživatel je „odkojen“ Windows). Pak klade otázku: „Proč se Linux více nerozšiřuje?“ Existuje několik příčin: složitá technická podpora, překlady nejsou úplné, perspektiva do budoucna není úplně jasná, vývoj, lhostejnost lidí k licencím, konzervativnost uživatelů, nulová podpora státu apod. Bylo by lepší předložit žákům problém a nastínit jim řešení. Je jedno, v jakém operačním systému nebo programu.

Ukázky z kurzů Moodle

Na závěr nám Blanka Kozáková ukázala praktické příklady z kurzů Moodle. Školitelé v něm mají svou „sborovnu“, kde mají napsané praktické postupy při vyučování. Účastníci kurzu mají také svůj přístup a mohou si stahovat jednotlivé úkoly, vypracovat je a zase je uložit zpět ke kontrole. Všichni tak mají přehled celé historie školení.

Končíme

V 17 hodin končí den plný přednášek a prezentací o open source softwaru. Dozvěděla jsem se spoustu nových informací. V průběhu dne měl, mimo jiné, každý možnost podívat se do učeben s počítači. A i když jsem ze všech těch dojmů a informací unavená, těším se na další setkání, které se bude konat ještě letos.